Žlutý Franz

Tomáš „Mahoney“ Vejvoda

 

Stíhací letec Standa Bureš právě se svými kamarády lenošil na proutěných židlích,

do hlídky zbývala ještě fůra času. Povídali si o válce a o svých dobrodružstvích –

„No tak tohle ti nikdo , Jéňo, neuvěří“ Jan „Jéňa“ Staněk se bránil: “No opravdu

nelžu: pět Fokkerů, jen taktak že jsem pláchnul“. Takovéto rozhovory se vedly

vždy když naši hrdinové ze 105. stíhací letky cizinecké legie nebyli zrovna ve

vzduchu. Z tohoto lenošení je vytrhl až francouzský mechanik a šprýmař eskadry - Jean

„Už jste to slyšeli?“ zeptal se samozřejmě Francouzsky „A co Jeane?“

odpověděl otázkou Vašek „Žlutý Franz shodil bomby na vojenskou nemocnici.“

Žlutý Franz aby bylo jasno byl tehdejší  postrach. Německý pilot který pravidelně

shazoval bomby na vojenské objekty, vždy se nečekaně objevil, shodil

„dárek“ a zmizel. Létal na zvláštně upraveném letadle typu Shuckert D.IV.

Letadlo bylo celé žluté, tedy kromě nosu ten byl nabarven na černo.

Ale shodit „dárek“ na nemocnici to bylo příliš. "No a na štábu teď vypsali

odměnu 20 000 franků, pro toho kdo ho sundá a výbavu dle přání pro jeho letku,

no to je prostě bomba“,  pokračoval rozrušeně Jean. “A kde byla ta nešťastná nemocnice?“

Vyzvídal Standa. “Nedaleko odsud ve vesnici Ste du  Drolle. ,,V tom se ozval Jéňa:

dvacet tisíc? No tak já ho s radostí sundám. “Naši hrdinové byli po této zprávě jako

vyměnění, lenost byla tatam a nikdo z nich už se nemohl dočkat až usedne do svého

stroje Nieuportu 7 s černým husitským kalichem na hřbetě.

    

     Byl slunečný den a hlídka našich hrdinů byla u konce, dnes nepotkali jediného

nepřítele, takže ani Žlutý Franz nebyl ten den spatřen. ,,No nic, tak třeba příště.“

 povzbuzoval Fanda. “Jenom doufám že mi ho někdo nesestřelí, protože 20 táců

to si nenechám ujít!“ popichoval ostatní Milan Smutný, jedno z es letky se svými

7 sestřely. Takhle to ale pokračovalo po celý slunečný týden. Franz se neukázal

letci se začali obávat o svou tučnou odměnu. Bylo pozdě večer a letci právě v kantýně

rozebírali důvody proč se Žlutý Franz neukázal : „Třeba je mu to tomu volovi líto že zničil

nemocnici. “, navrhl Fanda. „Pochybuju, ten Satan se nezastaví před ničím. “ vyvrátil

možnost Standa a pokračoval v rozhovoru - „Spíš lítá jenom když je zamračené počasí,

aby se skryl před našimi v oblacích. “No to si můžete zejtra klidně ověřit!“ řekl

Ota –český mechanik který je již delší dobu poslouchal, - „Zejtra  má bejt totiž pěkně

zamračeno, ale pršet by nemělo. “

Následující den by proto měl být pro lov na Franze ideální.

 

     Následující den, právě když nahazovali naši hrdinové motory před hlídkou, bylo

pořádně zamračeno. Po chvíli již byli všichni ve vzduchu na cestě nad město

Ste du Drolle, kde už měsíc pravidelně hlídkovali. Když byli nad městem

Fanda přemýšlel jak někdo může zničit nemocnici. Prostě to nemohl v duši

pochopit. Když přelétával nad polorozbořenou nemocnicí, dokonce zahlédl

ženské postavy v bílých pláštích, jak pobíhají sem a tam, a pomáhají kde

můžou. Pro Fandu byly nemocniční sestry něco jako andělé na zemi.

Z rozjímání ho vytrhl až štěkot kulometů Spandau a až teď pochopil, že musí jednat.

Před sebou viděl Jednoho Albatrose D.III, jak je zavěšený za zády

Milanova Nieuportu. Nečekal ani vteřinu a spustil se blíž k nepříteli a když byl

od tohoto Němce asi tak 7 metrů. Vypálil přesně tři dávky a už se ten

okřídlený ďábel řítil v plamenech k zemi. Mezitím se Standa potýkal

s jistým problémem: těsně za zády se mu držel nepřátelský Albatros,

 v tom zmatku ani nepoznal typ letounu. Zkoušel různé finty, výkruty

a překruty ale Němec se ho držel jako klíště. Standa již pochopil

že Němec je vlastně zkušený pilot a tohle na něj jaksi neplatí.

Němec již zřejmě pouze vyčkával na vhodný okamžik k výstřelu.

Tak blízko smrti ještě Standa nikdy nebyl. Ale tu ho na poslední okamžik

něco napadlo – z ničeho nic prudce zbrzdil svůj letoun.Němec se dostal

nečekaně před Standu a karta se obrátila.Standa ale nechtěl ztrácet

čas a při první větší příležitosti poslal tohoto boše k zemi.

Až teď se mohl pořádně rozhlédnout a shlédnout situaci - Fanda se právě

potýkal s jedním Němcem ale situaci měl pod kontrolou. Stejnou situaci

právě zažíval i Milan.Poté spatřil i Jéňu - z jeho letadla se hrnul černý dým

a Jéňa se svým letadlem prchal k přátelskému území. Náhle a zcela

nečekaně spatřil Standa něco, co by ho nikdy nenapadlo: Žlutý Franz

letěl právě plnou rychlostí domů. To mu ale Standa nechtěl dovolit.

Ihned se přilepil k Shuckertovi, ten se sice snažil vykroutit se z této

situace, ale těžkopádný stroj prostě uniknout nemohl. Standa stiskl

spoušť a asi tak po pěti dávkách se konečně Žlutý Franz odporoučel

k zemi. “Au revoir satane!“ vykřikl rozčíleně Standa.

 

     Když se vrátil na letiště všichni už tu úžasnou novinu věděli.

Standa byl nesen na ramenech.Ze začátku oslavovali pouze v kantýně,

ale po hodině se rozhodli vydat se pěšky do hospody U bílé růže

v Ste du Drolle. Vesničané jim zaplatili rundu pro všechny.

Fanda zde narazil na jednu půvabnou sestru z nemocnice a slíbil

jí že za ní určitě někdy zajde. Oslavy se protáhly až do časného rána.

     Odměnu si mezi sebou Standa , Jéňa , Vašek, Milan a Fanda rozdělili

a jako výbavu letce si požádali o nové stroje Nieuport 11.