Pomsta

Tomáš „Mahoney“ Vejvoda

 

1. světová válka na nebi, pověstná Velká válka. Válka ve které se střetávali šlechetní muži. Nebeští rytíři, řídící se mocným kodexem ctí a zásad. Známý je případ kdy se střetl legendární Francouz Guynemer s německým pilotem Ernstem Udetem, kterému vypověděly službu kulomety. Francouz poznal Němcovo trápení, a tak se nad ním smiloval, zamával mu a nechal ho utéct. Samotný Udet se potom zachoval stejně rytířsky zase k jinému nepříteli. Takto nějak většina lidí zná Velkou válku ve vzduchu. Po Velké válce následovalo období zdánlivého míru, které se nakonec ukázalo jako příprava na válku druhou, teď již však krvavější a zbytečnější. Změnila se také tvář vzdušných bitev, ze kterých vymizela pověstná romantika.

Následující příběh se zcela jistě mohl odehrát, jenomže rytířskost se jaksi vytrácí mezi střelami kulometů.

     Rok ´18, Trevor již  půl roku sloužil u slavné americké letky Escadrille la Fayette. Tento letec, se zrzavými vlasy a tváří posetou pihami byl známým rváčem eskadry. Díky tomuto (jak by řekl správný Američan) „hobby“ měl dost problémů. Poslední zrovna před několika hodinami, kdy se pustil do svého o hlavu vyššího mechanika. Trevor vyrostl na ulici v Chicagu, kde se člověk už nějak naučí se „prosadit“. Jeho mechanik ho má ve veliké oblibě, žádný trest Trevora nečeká. To když napadl před měsícem svého velitele roje, dostal měsíční „stopku“ (zákaz bojových letů). Přesto v eskadře zůstává, proč? Trevor je známý pro svou skvělou mušku, a se svým strojem si skutečně rozumí. Na svém kontě má již 4 sestřely. Na hlídky s ním nikdo nechce. Vždyť se nikoho neprosí. Létá osamělé lovy, jak s oblibou říká.

Právě dnes mu trest vypršel.

     Bylo právě poledne, den vypadal jako by ho někdo zapomněl vzbudit. Ptáci nepěli, letci neremcali. Obloha byla šedivá a ze země číšila jakási zlost.Zlost na válku?

Trevor z kantýny zamířil přímo ke svému stroji. Jeho Spad XII stál na začátku rozjezdové dráhy a u něj pobíhal mechanik. „Máš to všechno připravený Trevore“ Trevor se na chvíli zamyslel a spustil: „Hele, to jak jsem na tebe vyjel, sorry já, víš co..., nechtěl“ jeho mechanik zvedl obočí „Dyk to ni neblelo, víš přec žes pro mě něco jako syn“ polykal koncovky u slov.

Jeho mechanik vyrostl na venkově, měl ten typický venkovský přízvuk. Trevorovo stroj se právě odlepil od země. Letěl hlídku nad frontou. Taková hlídka obvykle trvala kolem tří hodin. Když už letěl asi hodinu, uviděl nízko nad frontou průzkumný letoun Rumpler C.IV. Nejspíše posádka fotografovala pozice pod sebou. Střelec byl vykloněn a byl zcela zabrán svou prací. Trevor se rozhodl že si tyto němce podá. Sklonil nos svého letounu a spustil se níže. V této chvíli však nevěděl že se spouští do pasti. Když byl od Rumplera necelých dvacet metrů, spustil palbu z kulometu. Rumpler neměl sebemenší šanci, a tak se řítil dolů k zemi. Náhle uslyšel Trevor další kulomet. >PAST!< Otočil se, jak jen to bylo možné a uzřel Albatros D.V. Střely ho jakousi náhodou minuly. „Mám tedy šanci“ pomyslel si. Otočil svůj letoun a spatřil jak se Albatros chystá k dalšímu, teď již čelnímu náletu. Prstem se dotkl spouště. Stiskl. Střela nevyšla! Znovu stisk. Kulomet je stále němý, zatímco Němec je blíž a blíž. Znovu. Nic .Nešlo to, Trevor zkusil svými udělanými pažemi do machinegunu mlátit. Poté znovu stisk. Nic. A znovu Nic. „To je konec“ hořce si pomyslel Trevor. Znovu. Nic. Trevor si představoval co ho čeká až zemře. Vzpomněl si že někomu v Chicagu něco slíbil. Slíbil že se vrátí. Slib nesplní. Tohle všechno napadlo Trevora v několika milisekundách. Tedy rychleji než člověk dokáže mrknout. „Teď přijde –smrt “ Němec byl stále blíž, jenomže nestřílel. Proč nestřílel? Trevor si myslel že mu praskne srdce. Bylo to jako milión tepů za setinu. Když už byl Němec velice blízko. Vysunul ruku ven z letounu a Trevorovi pokynul vztyčeným palcem. Minul Trevora a opustil ho. Teprve teď to Trevorovi došlo. „Nechal mě, poznal že jsem bezbranný!“. Trevor v duchu poděkoval tomu čestnému letci. Tohle byl Trevorův poslední bojový let ve Velké válce. Několik dní poté se roznesla krásná novina že válka skončila. Poté se vrátil zpátky do Ameriky, kde si založil leteckou školu. Nicméně mír se za několik let změnil v další válku. Japonci napadli Pearl Harbor, a tak se americký „spící obr“ probudil.

     Nastal rok třiačtyřicet. V této válce sloužil Trevor u americké letky operující v Anglii. Byl to pořád ten samý bouřlivák, teď už to ale dokázal mistrně skrýt. Musel. Stal se z něj velitel roje a to už musí být nějaký vzor. Eskadra byla vybavena letouny typu Thunderbolt. Což byly mašiny s velice silným motorem. Tyto stroje byly dnešní ráno připraveny ke vzletu. Trevorův roj se chystal na další poslání. Jeho roj dnes doprovázel formaci 4 bombardérů B-17, které se chystaly na nálet na Essen. Pokud se nálet podaří, ochromí se výroba německých zbraní. Pro Trevora by tato mise nebyla ničím zvláštním, kdyby nepřišel o svého mechanika. Jeho mechanik zahynul den předtím, kdy se letiště stalo obětí dvou střemhlavých bombardérů Stuka. Zahynul i mechanik. Trevor se zařekl nad jeho mrtvolou, že se pomstí.

     Formace bombardérů, doprovázena šesti Thunderbolty se právě vznášela nad Kanálem.

Trevor pozorně sledoval horizont. Náhle uviděl 11ti hodinách tři stíhače Messerschmitt

Bf-109. Jako velitel roje dal pokyn k útoku a sám se připravil na nadcházející pomstu. Chvilku pozoroval nepřátelské stroje. Vybral si toho, kdo se mu zdál nejzkušenější. Letoun se žlutým pruhem přes trup. Nasadil do boje. Provedl výkrut a zjevil se za zády německého pilota. Ten se ale nehodlal vzdát a prováděl únikové manévry. A zase nanovo. Výkrut a znovu za zády, teď se ho už Trevor nevzdá, musí se přece pomstít. Další Němcův pokus. Trevor se ho ale pevně držel a vystřelil z kulometů. Letadlo je poškozeno kus levého křídla padá do vody. Ještě než se ale vrak dotkl hladiny, otevřela se prosklená kabina, ze které se vysoukal německý pilot. „To ti nedovolím!“ pomyslel si Trevor když viděl Němce padajícího na padáku. Slíbil přece že se pomstí. To znamená oko za oko, zub za zub. Život za život. V jakémsi afektu, kdy o sobě nevěděl a něco vedlo jeho ruku. Namířil letadlo na

parašutistu a... Němec zemřel ve zlomky vteřiny. Nestačil ni hlesnout když kulka trhala jeho hrudník.

     Trevor nikdy později nedokázal pochopit co se ho zmocnilo. Jakýsi fanatismus a bezhlavá touha pomsty. Proklínal se vždy když na ten den vzpomenul. Ale kdo z nás ví, jak by se proklínal, kdyby věděl že pilot, kterého nemilosrdně zavraždil, je ten samý muž který mu před 25 lety daroval mír...